Hlavní stránka    O škole    1. stupeň    Školní jídelna    Školní družina    Klub mladých    Kontakty    Videa    eTwinning    Různé

Nejpohádkovější hrad či zámek

Národní památkový ústav otevřel letos již po čtvrté internetové hlasování O nejpohádkovější hrad či zámek. A protože pohádky patří především dětem, tak i jim bylo umožněno zapojit se do této ankety. Ne, nebojte se, nikdo po nich nechtěl, aby „zase“ usedly k počítači a jedním kliknutím poslaly hlas tomu svému nejpohádkovějšímu … Vše bylo úplně jinak. Hlasování mezi dětmi probíhalo prostřednictvím výtvarné soutěže - kresby či malby konkrétní památky. Takto zaslaným obrázkem získal znázorněný hrad či zámek rovných 10 bodů. U nás se do výtvarné soutěže zapojili třeťáci. A kterýmže památkám chtěli dopomoci k pěknému umístění nebo dokonce k vítězství? To neprozradíme, na to musíte přijít sami!

       
       



Sázení stromků


V polovině dubna se vypravila naše třída 5. B spolu s 5. A a 4. A sázet stromky poblíž Prokopského údolí. Přesné místo – Holyně /okraj městské části Praha 5/. Vše předem domluvila paní učitelka s Lesy hl. m. Prahy. Za úkol jsme dostali osázet stráň malými, tříletými lípami. Zaměstnanci Lesů přivezli spoustu malých sazeniček, rozdali nám sekeromotyky a vysvětlili a také ukázali, jak správně malý stromek zasadit. Teprve pak jsme se s vervou pustili do práce. Ačkoli nám počasí zrovna moc nepřálo (ten den bylo deštivo, chladno, stráň byla blátivá a dost kluzká), podařilo se nám za dopoledne vysadit více než 400 stromků. Pracovali jsme opravdu s nadšením, i když lehká práce to rozhodně nebyla. Ale bylo moc příjemné se za sebou ohlížet a pozorovat, jak se stráň začíná plnit těmi křehkými sazeničkami v podobě proutků. Myslíme, že nás ještě dlouho bude hřát pocit z dobře vykonané práce, i když to, zda jsme stromeček opravdu dobře zasadili, se ukáže až za nějaký čas. Někteří z nás hned plánovali, že stráň brzy navštíví s rodiči, aby zjistili, jak se sazeničkám daří. Jsme rádi, že jsme Zemi mohli dát pár dnů před jejím svátkem dárek v podobě naší pomoci s vysazováním stromečků a věříme, že lípy na svahu zůstanou i pro další generace.

Třída 5. B


         



Celé Česko čte dětem


Projekt Celé Česko čte dětem® vznikl proto, aby si společnost uvědomila význam pravidelného čtení dítěti pro jeho emocionální vývoj a pro formování návyku číst si v dospělosti. Každodenní čtení dítěti pro radost je nejúčinnější metodou, jak z něho vychovat čtenáře. Mimo jiné podporuje jeho fantazii, obrazotvornost, obohacuje ho o vědomosti a vzorce morálního chování.Vše o celém projektu se dozvíte na oficiálních stránkách společnosti www.celeceskoctedetem.cz.
Jak by to mohlo vypadat, kdyby skutečně celé Česko a v celém Česku se četlo dětem? Tak na to se můžete podívat prostřednictvím několika málo ukázek výtvarných prací našich žáků ze 3. – 5. ročníku.


         
         



Předvánoční tancování ve školičce

S budovami I. stupně naší základní školy téměř sousedí Základní umělecká škola U Půjčovny. A nejen to – v odpoledních hodinách právě v některých našich učebnách probíhá výuka hudebního oboru této ZUŠ. Tato spolupráce spíše technického rázu se v loňském školním roce posunula o kousek dál. ZUŠ totiž připravila pro naše nejmladší žáky dva koncerty. A protože se zde vyučuje také taneční obor, v jehož rámci získávají žáci průpravu v lidovém a později i historickém tanci (více na www.zus-upujcovny.cz), byl letošní vánoční koncert „Den přeslavný jenž k nám přišel“ pro žáky 1. a 2. ročníku obohacen o ukázky historických tanců. Žákyně ZUŠ spolu s paní učitelkou Klárou Rakovou představily malým divákům 7 tanců ze 17. stol. – tzv. bránly (venkovské kruhové tance). A protože se jednalo o předvánoční akci, zatancovala děvčata ještě dvě variace na vánoční koledy. Tanečnice doprovázeli hudebníci ze souboru „Villanellka“ (podle názvu jednoho starého tance) pod vedením paní učitelky Jitky Sochové, která též celé pásmo moderovala. Prostřednictvím otázek se snažila naše žáky zapojit do programu, aby nebyli jen pasivními diváky. Hudebníci zahráli i další latinské a české koledy z Jistebnického kancionálu. Malí školáci měli možnost uslyšet i starobylý jazyk prostřednictvím sólového přednesu koledy „Narodzil se Kristus Pán“. V samém závěru se pak děti za asistence děvčat z tanečního oboru naučily a poté si i všichni společně zatančili bránl dřeváčkový. Pro dokreslení atmosféry byly tanečnice i hudebníci oblečeni do stylového historického oblečení. A samotná budova naší školičky – nejstarší původní budova farní školy na území Prahy - jako by se touto krásnou akcí s historickými prvky alespoň na chvilku vrátila do své minulosti.

Maminka Péti a Klárky, Ing. M. Šílová

     
     

Mikulášská nadílka 2009
Čertovský den očima 5. A

Byl pátek 4. prosince a my jsme se jako obvykle učili. Trochu nás mrzelo, že den, který se jednoduše nechá nazvat „čertovský“ tentokrát vyšel na sobotu, protože kdyby to byl kterýkoli pracovní den, bylo by jasné, že nás určitě návštěva Mikuláše i s doprovodem nemine. A tak nezbývalo, než se těšit na víkend. To se Mikuláši, čerti a andělé procházejí snad každou pražskou ulicí. Už ani nevíme, co nám paní učitelka právě vyprávěla, když se rozletěli dveře a do třídy vtrhla parta čertů. Samozřejmě nechyběl ani Mikuláš a krásní andělé. Ti jsou vždycky záchranou. Všichni jsme se jich lekli a holky, ty dokonce ukázaly, že umí docela pěkně pištět. A pak už tu byly známé otázky. Jestli posloucháme paní učitelku a taky maminky a táty. A představte si, že ani tentokrát nikdo do pekla neputoval. Každý z nás je prostě víc hodný než zlobivý, takže nezbývá, než počkat do příštího prosince. Poděkování za „čertovský den“ patří našim spolužákům ze 2. stupně.

   
         

Africké odpoledne

Podzim je ročním obdobím, kterému děti prvenství v oblibě zřejmě nikdy neudělí. Je pro ně jen pomyslnou přestupní stanicí mezi sluncem prohřátými letními prázdninami a zimní sněhovou nadílkou s voňavými Vánocemi. Proto nezbývá, než jim ten deštivý, mlhavý, prostě posmutnělý podzim o to více zpříjemnit. Dostatek možností k tomu má určitě školní družina, kde většina žáků I. stupně tráví svůj volný čas. A právě v té naší proběhla akce „Okno do Afriky“, která rozhodně stojí za zmínku. Tento mimoškolní projekt připravilo občanské sdružení Humanitas Afrika s cílem přiblížit malým školákům život a dění na africkém kontinentu a předejít případným negativním postojům k lidem jiné rasy a jiného etnického původu prostřednictvím osobního setkání s těmito lidmi. Během téměř tříhodinového programu probíhaly simultánně dvě dílny africké kultury a projekce filmu spojená s debatou. Ve výtvarné dílně se děti seznámily s tradicí potisku látek Adinkra. Dokonce si tisk symbolů, představujících moudrost západní Afriky, s velkou chutí vyzkoušely. Ve druhé dílně cestovaly napříč Afrikou s průvodcem z Konga a porovnávaly každodenní život v africké vesnici s životem Evropanů. Poznávaly exotické stromy a plodiny, zahrály si stolní hru Oware a pohybovou hrou Nzango. Nechyběla ani pohádka a hra na hudební nástroje. Africké odpoledne sklidilo právem úspěch. Děti se s chutí zapojovaly do všech činností a byly i pozornými a zvídavými posluchači. Pro mámy a táty to bylo naopak odpoledne s nemilým překvapením. Do jejich náruče v tento den ze školní družiny jejich školáček totiž vůbec nepospíchal.

     
     



ZDRAVÉ ZUBY

Kdo z nás by je nechtěl mít! Všem je ale jasné, že takové přání se nesplní samo sebou, že abychom takové zuby měli, musíme pro to něco dělat od malička. I škola na tom může u svých žáků zapracovat hned, jak do ní vstoupí – tedy přímo od 1. třídy. A jak to děláme? Tak na to se můžete podívat v rubrice Videa.

           



Malování na Karlově mostě

Každá procházka po Karlově mostě je bezesporu krásným zážitkem. Našim žákům se ale každoročně během měsíce června podaří navštívit tuto významnou památku i za zcela speciálním účelem. Tím je výtvarná soutěž s názvem „Malování na Karlově mostě“, kterou připravuje Sdružení výtvarníků Karlova mostu.
Každý malý „umělec“ zaujme místo na Karlově mostě nebo se naopak může rozhodnout pro ztvárnění některé jeho části při pohledu z Kampy. Výtvarnému záměru se meze nekladou. A pak už se jen tvoří a tvoří. Nabídne se možná otázka, zda na tak frekventovaných místech, kde dětem velmi často nahlíží přes rameno kolemjdoucí návštěvníci pražských památek, zejména cizinci, si nepřijde na své tréma. Opak je pravdou. Děti se cítí jako ryby ve vodě. Dokonce uplatňují své znalosti anglického jazyka a pyšně sdělují název své základní školy. Pro každého se stávají nepřehlédnutelnými a to i díky slušivému „pracovnímu oděvu“, který spolu s výtvarnými potřebami připravuje pro všechny účastníky soutěže už výše zmiňované sdružení výtvarníků. Malování na Karlově mostě je akcí, která v dětech vždy zanechává neopakovatelné zážitky.


       
         



Preventan Cup

PREVENTAN CUP je celostátní soutěž ve vybíjené pro I. stupeň základních škol. Konkrétně je určena klukům i děvčatům 4. a 5. tříd. Pořadatelem je Asociace školních sportovních klubů České republiky. Cílem této akce je získat děti pro sportovní činnost formou výše jmenované aktivity a nabídnout jim pozitivní program využití volného času. Tolik „odborný“ výklad k titulku tohoto povídání, aby všem čtenářům bylo jasné, o čem že bude řeč. Ač by se možná zdálo, že získat žáky ze školy, která má ve svém vzdělávacím programu rozšířenou výuku výtvarné výchovy, musí být nesmírně těžké, opak je pravdou. Kdepak, abychom my učitelky musely své žáky přemlouvat a slibovat jim hory doly, jen aby se jejich prostřednictvím škola dostala do povědomí veřejnosti v oblasti sportu. Naše děti prostě nejen rády malují, ale s chutí nadzvednou i své zadečky a vyrazí do sportovního klání, kde dokáží bojovat s takovým nasazením, že by i duši vypustily. Porovnat své síly mezi třídami v ročníku je určitě něco jiného než jen soupeření mezi družstvy v rámci třídy. Ale pokud je možnost zasoutěžit si dokonce mezi školami v rámci obvodu Praha 1 tak, jak to umožňuje právě PREVENTAN CUP, to je, panečku, něco naprosto jiného a to hned z několika důvodů. Soupeřů je vždy několik, o kvalitách žádného z nich předem vůbec nic nevíme a teprve až hrou každého s každým zjistíme, jak na tom jsme se silami i s taktikou. Prostě je to vždy krok do neznáma, který s sebou nese patřičnou dávku těšení, napětí, trémy a samozřejmě tu správnou sportovní bojovnost. Ba co víc, z protihráčů se stávají spoluhráči - hráči jednoho smíšeného týmu, který je tak jediným reprezentantem školy v dané kategorii. Je radostí dívat se na své žáky, kteří ještě „před chvilkou“ stáli proti sobě jako soupeři a najednou se v rámci svých možností dokáží domluvit na taktice hry, dokáží navzájem ocenit své kvality, prostě umí spolupracovat. Ale nakonec, vždyť k tomu všemu se je ve škole všichni snažíme vést! Zatímco v loňském školním roce bylo úspěšnější družstvo kluků, které obsadilo 2. místo, v letošním ročníku přálo štěstí zase děvčatům, která získala 3. místo. Ale poděkování patří samozřejmě úplně VŠEM, kteří se turnaje na hřišti Na Františku v Praze 1 za naší základní školu zúčastnili a také CK FEDE.Ta totiž naše týmy oblékla do krásně zelených triček. Takže slogan CK FEDE, že „s FEDE to jede“, bychom mohli na půdě naší školy pozměnit na „s tričky FEDE se nám ve sportu vede“!

     
     



Kluci v akci

Najít školu, kde by se páni kluci nedostali každý den do nějaké té své „akce“, je naprosto nemožné. „Kluci v akci“ je ale také název jednoho z oblíbených televizních pořadů, který určitě není třeba někomu představovat. A právě tihle KLUCI – kuchaři nás navštívili i s panem režisérem, aby s námi natočili velikonoční vaření. Asi vás teď napadne, proč právě s námi, proč právě ZŠ Vodičkova? Odpověď naleznete v rubrice Videa.

     
     



Netradiční výtvarná výchova

Když se řekne mozaika, mnohým z vás se možná okamžitě vybaví plánovaná rekonstrukce koupelny a očekává, že při čtení dalších řádků zjistí, jakže má nechat ty nové kachličky za vanou položit, aby vše bylo v souladu s novými módními trendy. Bohužel, nic takového od čtení tohoto textu nečekejte, i když … Mozaika, tzv. opus musivum, je opravdu plošná výzdoba ornamentální nebo figurální. Je sestavena z drobných kamenných, skleněných i materiálově jiných kostiček, hranolků či různorodých střípků. V „malíčku“ mají nyní mozaiku třeťáci, čtvrťáci i páťáci ZŠ Vodičkova v Praze 1. V rámci výtvarné výchovy navštívili Ateliér Femancipation a svými společně vytvořenými třídními mozaikami šestiúhelníkového tvaru s přírodním motivem se zapojili do projektu Loukamozaic. Základní myšlenkou tohoto projektu je propojení dětí i dospělých ve velkém obraze louky právě výtvarnou technikou mozaiky. Žáci si z barevných keramických střípků vyskládali i vlastní malou mozaiku – svůj květ – do připravené krabičky, šestiúhelníku o straně 8 cm. Tu si pak odnášeli pyšně domů pochlubit se svým malým dílkem rodičům a zároveň, aby si spolu s nimi promysleli, zda se do ateliéru se svou mozaikou vrátí a zapojí se do zajímavého projektu i sami za sebe. Při této výtvarné činnosti nejenže každý z žáků povolil uzdu své fantazii, ale prověřil i svou trpělivost při hledání těch nejvhodnějších střípků v „moři“ jiných a ukázal svůj smysl pro společnou tvorbu, pro spolupráci s druhými. Prostředí školní třídy tentokrát nahradil skutečný výtvarný ateliér, ba co více, děti byly po celou dobu v kontaktu s autory projektu Loukamozaic, umělci M. Bouzkem a L. Crocro.

     
     



Čajový dýchánek ve školní družině.

Školní družina je neodmyslitelnou součástí školy. Většina žáků v ní tráví alespoň část svého volného času po skončení vyučování, kdy jsou jejich rodiče v zaměstnání. Jejím hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti dětí a vhodným střídáním práce a odpočinku přispívat k odstranění únavy z předchozí školní činnosti. Občas se jí podaří připravit akce pro děti i jejich rodiče, při kterých se všichni nejen pobaví, ale třeba i poučí. První takovou akci už mají za sebou i naši nejmladší žáci..
Příjemné posezení prvňáčků a jejich rodičů u šálku čaje a báječného pečiva - dokonce i domácích koláčků z kuchyně jedné z maminek, které zmizely z talířků dříve než řeknete „švec“ – proběhlo ne náhodou ve školní jídelně. Hlavním programem celé akce byla totiž ukázka stolničení, kterou připravili studenti První soukromé hotelové školy v Praze – Radek Machula a Petr Bárta. Kluci předvedli dětem i jejich rodičům prostření stolu ke snídani, obědu i večeři, správné držení příboru a samozřejmě i to, co opravdu málokdo z nás ví úplně přesně – správnou obsluhu u stolu. Malí i velcí účastníci čajového dýchánku nejen vše pozorně sledovali, ale dokonce využili příležitosti si vše pod odborným dohledem vyzkoušet. Akce měla právem velký úspěch. Kdo ví, možná že výše jmenovaní studenti, kteří si ve svém osobním volnu našli čas na obohacení družinové akce, dokonce zaseli semínko zájmu o své budoucí povolání u některého z našich prvňáčků. Velké poděkování si proto zaslouží nejen oni, ale také rodiče, kteří si ve svém každodenním pracovním kolotoči udělali pauzu a prožili část jednoho odpoledne na půdě školy se svými dětmi. Bez jejich přítomnosti by jistě čaj tak krásně nevoněl a oči dětí by zářily mnohem méně.

     
     

Vánoce v Praze

Vánoce jsou jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků a řada z nás a hlavně z dětí je považuje za nejkrásnější svátky v roce. A právě ony se staly tématem výtvarné soutěže, kterou připravilo Sdružení výtvarníků Karlova mostu ve spolupráci s Městskou částí Praha 1. Soutěž měla vést žáky k zamyšlení nad podstatou našich vánočních svátků především jako svátků klidu, míru, porozumění a rodinného štěstí tak, aby je neměli spojené pouze s dárky a přebytky pochoutek. Slavnostní vyhodnocení proběhlo na vernisáži v Galerii SVKM na Kampě a my jsme měli z našeho úspěchu velkou, ba přímo obrovskou radost. Sedm našich žáků obdrželo věcné ceny a výtvarné práce dalších devatenácti žáků byly vybrány k zapaspartování, aby později zpříjemnily interiér vybrané nemocnice či ústavu sociální péče. A zde je malá ukázka velkého úspěchu.

     
     


PRVŇÁČCI

Před začátkem září nenajdete snad jediný sdělovací prostředek, který by jim nevěnoval pozornost. Tak jak bychom na ně mohli zapomenout my – škola, která se jim nyní stala na dlouhou dobu „druhým domovem“? První školní den už mají naši nejmladší žáci za sebou. Byl to den slavnostní, plný nadšení, očekávání, úsměvů a dárků. Dokonce naše prvňáčky přišel pozdravit i starosta Prahy 1 Ing. Petr Hejma. Spolu s ním si děti vyzkoušely jednu z nejmodernějších školních pomůcek – interaktivní tabuli, která hned jejich první školní výkony ohodnotila pochvalnými slovy. A tahle „kouzelná mluvící“ pomůcka, ke které dítě potřebuje jen šikovný prstík, se postupem času stane samozřejmou součástí každodenního vyučovacího procesu. Velké poděkování hned za několik takových skvělých tabulí patří obci – Městské části Praha 1.
Krásné prostředí, trpělivé paní učitelky, pomůcky od běžných až po tu nejmodernější – nic z toho našim prvňáčkům nechybí. Co jim tedy popřát na začátku jejich dlouhé školní cesty?
Tak tedy – aby byli ve škole spokojeni, aby se toho hodně naučili a aby se sobě navzájem stali dobrými kamarády, kteří si budou pomáhat. Doma pak aby vždy nalezli podporu, pomoc, pochopení a také – a to hlavně – pochvalu i za ten sebemenší pokrok.
PS. Pokud jste náhodou prvního září zahlédli na ulici kluky a holky, kterým se na krku houpala „zlatá“ medaile s velkou jedničkou, pak vězte, že právě tyhle děti jsou našimi letošními prvňáčky.

   
   

Sappada 2008

České hory jsou samozřejmě krásné, ale když je možnost vycestovat do těch zahraničních a vyzkoušet jejich lyžařské podmínky, je to přece jenom hodně lákavé. V letošním roce jsme takový výjezd i s lyžařským instruktorem umožnili žákům 4. a 5. ročníku. A jaké to bylo?
Sappada je italské vysokohorské středisko v krásném údolí uprostřed Dolomitů, vzdálené asi 40 km od světoznámého zimního střediska Cortiny d'Ampezzo. Během cesty jsme měli trochu obavu, zda se sněhu vůbec dočkáme, protože široko daleko po něm nebylo ani památky, a to dokonce ani v těsné blízkosti našeho cílového místa. Sníh byl ale nakonec přesně tam, kde jsme ho chtěli mít - na krásných, dlouhých, pozvolných sjezdovkách, na kterých jsme byli doslova svými pány a kam nás zcela bezpečně dopravily lanovky. Takže jsme lyžovali a lyžovali, bobovali, kochali se krásou velehor, užívali si slunečného počasí i italské kuchyně. Bylo to prostě bezva! Pro ilustraci přikládáme pár fotografií, ze kterých je vše patrno.
PS. Druháci v Jizerkách a sedmáci v Jeseníkách se měli také krásně!

       
       


Mikulášská nadílka 2008

Jaký by to byl 5. prosinec, kdyby se tolik očekávaný Mikuláš i s čerty a anděly nepřišel podívat na naše prvňáčky. Ale to překvapení, když ve školních lavicích na něho čekali . . . No, jen se podívejte kdo! Ale sluší jim to, co říkáte?

     
     
     



Na další akce 1. stupně se můžete podívat do archivu.